Tvorba pracovního prostředí je ve většině společností postavena na druhou kolej a zatížena množstvím restriktivních politik. A to je škoda. Ruku na srdce — v práci trávíte třetinu svého času a chcete se tam cítit dobře. Jaký vliv má tedy pracovní prostředí na práci a jak může zajistit pověstný krok navíc?
Možnost pracovníka vyjádřit se
Vzhled místa, kde trávíte čas prací — nejen vaše kancelář či open space, ale i celá budova, škola, auto a podobně — ovlivňuje váš výkon hned v několika ohledech. První je pracovní morálka, která je pochopitelně vyšší na místě, kde se cítíte dobře a v bezpečí. S tím souvisí i vlastní pohodlí k práci, které vám prostor může poskytnout. V neposlední řadě s pěkným prostorem souvisí i určitá prestiž. Vzpomínám si, jak jsem před lety viděl obrázky z Google kampusu (určitě se na ně podívejte) a jak jsem si říkal, že tady bych opravdu chtěl pracovat…
Společnost, která myslí na prostor, kde její zaměstnanci zpravidla tráví třetinu svého času (a více), má řadu výhod. „Uživatelsky přívětivé“ prostředí má pozitivní vliv na kolaboraci, je uvolněnější a přátelštější a zaměstnancům nedá tolik úsilí se s prací vyrovnat. Pokud se jako zaměstnanec na pracovišti cítíte dobře, pak nebude mít takové nutkání jít domů. Pracoviště se může stát vaší intimní zónou, krou si jednoduše nepřenesete do jiného zaměstnání. Jako zaměstnavatel podporujte, aby se společná místa využívala i po skončení pracovní doby. Může to být promítání filmů s kolegy, jejich vlastní projekty či koníčky. Čím více času na pracovišti stráví, tím lépe se na něm budou cítit.
Design pracoviště nemá velký vliv jen na pracovní výkon zaměstnanců. Podle mě je tu ale ještě jedno místo, které je zásadně ovlivněno a které je z dlouhodobého hlediska mnohem významnější — firemní kultura. Můžete namítnout, že institut kanceláře (či open space, …) byl vytvořen pro práci a setkání mnoha rozdílných lidí různých zájmů, a proto je konzervativní. Neříkám, že by kanceláře hned měly přetékat barvami. Nicméně pracovníkům by měl být dán prostor, který sami chtějí (tzn. žádná pravidla 2 osobních věcí na stole). Je až s podivem, že tak málo společností, které se trápí nevelkým výkonem svých (kreativních) týmů, aktivně nepovzbuzuje své pracovníky, aby se na pracovišti cítili více jako doma.
A ještě jedna myšlenka jednou větou. Speciálně pokud se ve vašem odvětví přetahujete o klíčové odborníky, pracovní prostředí může ovlivnit pracovníkovu volbu ve váš prospěch.
Změňte hrací pole!
Pravděpodobně vás nezastihla historka o baseballovém týmu Cleveland Indians a to je dobře, alespoň bude svěží. Indiáni totiž byli po dlouhá desetiletí zaručeně nejhorším týmem celé severoamerické ligy a ne nadarmo se říkalo, že titul vyhrají, až zamrzne peklo. Nicméně v roce 1994 prošli zázračnou proměnou. Soupiska týmu zůstala takřka stejná a setrval i původní kouč, ale tým začal podávat do té doby nevídané výkony. Čím to? Tým přešel ze svého 80 tisícového stadionu na nový, menší, umístěný v centru. Tato změna jim nahnala novou krev do žil a tým začal vyhrávat. Ačkoliv jejich krasojízda soutěží byla ten rok zastavena stávkou hráčů, další sezónu se jim povedlo vyhrát titul. Po skoro čtyřiceti letech! Je nepochybné, že tato změna v herním projevu byla katalyzována právě přestupem na nový stadion, do nového prostředí. Pokud to pomohlo indiánům, tak proč by to nepomohlo vašemu pracovnímu týmu, že?
Teď z jiného soudku. Určitě znáte společnost Industrial Light and Magic (ILM) George Lucase, která se specializuje na filmové efekty, které byly k vidění v nepřeberném množství filmů. Jedním z mnoha důvodů, proč je celá ta léta úspěšná, je její pojetí pracovního místa, které je až neuvěřitelně flexibilní. Nejenže jsou prostory v ILM vpravdě kreativní s modely z předchozích filmů takřka na každém kroku, ale hlavně uzpůsobené pro potřeby firmy tak, aby se zaměstnanci a týmy mohli volně přesouvat podle aktuálně zpracovávaného projektu. Firma zaměstnává circa 1200 lidí a za rok napočítá až 800 přesunů, což zní jako hodně nákladná záležitost. Nicméně podle nich zůstat na jednom místě může stát ještě více. Stále stejní kolegové znamenají malý myšlenkový rozptyl, málo nových vlivů a tím pádem málo čerstvých nápadů. Tímto přístupem také efektivně eliminují „ponorkovou nemoc“, kdy jste se svým kolegou prostě moc dlouho.
Vítejte v Dilbertvillu
Pracovní prostředí určitým způsobem stimuluje náš mozek a nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že po vkročení do 90 % kanceláři se vaše smyly přepnou do „stand-by“ módu, tedy do určitého stavu útlumu. Ale pro skutečně produktivní práci je třeba mít mozek v plném provozu a ne ho soustavně přemlouvat, aby se vzbudil. Business guru Tom Peters situaci nudných kanceláří vtipně přezdívá Dilbertville a dodává: „Ponurost, která se táhne od recepce až po poslední výzkumnou laboratoř … úplně ničí ducha společnosti. Je naprosto nemožné si představit, jak se tu lidé smějí, jak tu pláčí či dovádí, a nebo vytváří něco zajímavého!“
Samotný vzhled prostor je ale jen (výborný) začátek. Dalším krokem je vytvoření kolaborativního prostoru pro týmy, jež spolu sousedí. Takový prostor musí dát možnost se setkávat a žít firemní život, ale současně zabezpečovat i dostatečné soukromí pro individuální práci. Tak zajistíte výměnu informací mezi jednotlivými týmy a podpoříte získávání nových pohledů zvenčí. Tímto způsobem se dá snížit rivalita mezi týmy, která pochází ze strachu z neznámého a podpořit tak spolupráci, což je obzvláště prospěšné nejen pokud jste v situaci, kdy spolu několik týmů (divizí) soutěží, místo aby spolupracovaly. V neposlední řadě, takovýto stav podporuje pohyb pracovníků mezi jednotlivými skupinami a ti si tak mohou najít místo, kam lépe zapadnou.
Místa kudy proudí lidé
Výše nastíněná „místa kudy proudí lidé“ vidím jako výbornou možnost, jak zapracovat na firemní kultuře. Jak je ale vybudovat? Nemusí to být nic velkého či drahého; stačí sofa, nástěnná tabule nebo dvě, hodně balíčků s post-it lístky, papíry, tužky, také něco na odreagování (pozor, pořád je to ale prostor primárně určený pro práci)… Jednoduše to, co se zrovna hodí k práci ve vaší firmě. Rozhodně bych se zdržel jakýchkoliv drahých materiálů, které se nedají využít. Na co je designová stěna, pokud na ní nemůžete nic přilepit, napíchnout či pověsit?
Pokud se takové místo rozhodnete vytvořit, tak ho doporučuji navrhnout větší, než menší. Myslím, že pointou je vytvořit místo pro nevšední druh práce s nevšedními výsledky a jaké lepší místo si pro jejich prezentování můžeme představit než to, kde vznikly? A prezentovat v přeplněné místnosti není to pravé ořechové.
Může se stát, že některá místa, jež měla původně sloužit pro setkávání pracovníků (či studentů, …) tak neslouží. Proč? Cílová skupina je asi neobjevila, nebo neměla důvod je objevit. Řešení je nasnadě — na takové místo umístěte nějaké klíčové vybavení (kávovar, vodu a podobně) a hned to tam ožije. Podobně pokud se jako vedoucí cítíte odtržená/ý od dění ve společnosti (pravděpodobně protože máte pěknou leč uzavřenou kancelář), tak si svůj stůl přemístěte do centra dění. Kontakt s pracovní realitou vám může otevřít úplně nové dveře k chápání, jak společnost pracuje a dá vám možnost vidět problémy hned v jejich zárodku. Jedna věta zaslechnutá z kuchyňky může prozradit leccos…
Umíme to všichni
Dobrá zpráva závěrem. Každý z nás má sílu se podílet na vytváření pěkného pracovního místa. Vždyť každý z nás si organizuje svůj stůl, tužky a papíry, šanony a desky, klávesnici, myš a displej. A každý si to upravuje tak, jak se mu zdá, že bude nejlépe pracovat. Často však narážíme na umělé bariéry firemních politik. Jestliže máte v moci to ovlivnit (vedoucí, manažeři, ředitelé teď pozor!) neváhejte a využijte této síly vašich podřízených pro vytvoření lepšího pracovního prostředí. (Skoro) nic to nestojí a má to citelný dopad na výsledky práce.
Nedopusťte, aby pracovní prostředí bylo slabým článkem ve vašem počínání. Parádní prostor může posílit morálku a firemní kulturu, pomoci při přijímání nových pracovníků, v udržení těch starých a může zvýšit kvalitu vaší práce. Když si dáte záležet na tom, aby se vaši zaměstnanci cítili na pracovišti dobře, pak můžete shledat, že tam zůstávají o trošku déle a dávají své práce o maličko více. To může být ten pověstný krůček navíc, který rozhoduje mezi vítězstvím a prohrou.
Tento článek byl inspirován knihou The Ten Faces of Innovation od Toma Kelleyho.
Jak se vám líbí pracovní prostředí Google? Jaké je to vaše? Kde byste radši strávil(a) svůj pracovní čas? Pokud bych vám dal rozpočet 3000 Kč, jak byste ho využil(a) pro zlepšení pracovního prostředí? Těším se na komentáře.
Pěkný článek. Pro ilustraci můžu doplnit obrázky z chodeb jedné nadnárodní korporace – myslím, že Dillbertville sedí perfektně:
goo.gl/PUJoC goo.gl/5I4gy a goo.gl/O2N4g (všimně te si účelně využitého prostoru :). Chodba vedla skoro dokola celé budovy, takže ve mně vždycky vzbuzovala leda myšlenky na pořádání závodů v běhu. Po roce byly na chodby doplněny plakáty s firemní tématikou a i takové málo pomohlo.
V kancelářích to pak vypadalo analogicky (šedobílé stěny, zářivky, šedé koberce, šedý nábytek). Co proti šedi a prázdnotě hodně pomáhalo v open space, byly květiny, takže do open space bych za ty 3 tisíce nakoupil je a doplnil bych to něčím barevným – různé drobné doplňky…
Díky za obrázky, moc pěkné. Myšlenka závodu vůbec není špatná 🙂 Takový pěkný teambuilding by to byl, závod nejlépe na koloběžkách nebo v pytlích nebo tak něco, chodby by se daly vyzdobit fotkami ze závodu… úplně to vidím 🙂
Hehe, koloběžky by byly super 🙂
Přikládám ještě odkazy na nějaké další pěkné kanceláře:
http://theroxor.com/2009/11/30/15-awesome-and-inspiring-offices/
http://www.officedesigngallery.com/
Pixar v tom jede pěkně. Hodně mě fascinují skluzavky na pracovišti. Výborný nápad! Ze třetího patra v přízemí za pár vteřin a zadarmo. Mrkni na http://weburbanist.com/2011/01/26/stepping-out-10-stupendous-indoor-architectural-slides a obzvláště ta, co mají v Technische Universitat v Mnichově je skvělá.
…hezké obrázky, třeba někdy v takovém prostředí budu jednou pracovat. Já bych za 3000 koupil terč a šipky, mimo to, že to je super na odreagování, tak se tam dá připnout i šéfova fotka 🙂
Zrovna nad tím přemýšlím a za 3000 bych koupil nějaké barvy, samolepky na zeď a pár žonglovacích míčků a každý, kdo by mi něco chtěl by u toho musel žonglovat. Hned by ta práce byla sranda… 🙂
…tak to bychom si v práci asi moc nepokecali, žonglování mi moc nejde…