Kanceláře na hodinu, chcete opravdu být podnikatelem a dobré mravy [Víkendové čtení #1]

First Entrepreneurial Five Dollars | Nate Ritter

V prvním díle Víkendového čtení se podíváme na pár maličkostí, které mi zůstaly otevřeny v prohlížeči a přišly mi zajímavé a k tématu. Tak s chutí do toho, toto čtení je krátké a snad zajímavé.

Kanceláře na hodinu: schůzky s klienty, lenošky a začínající podnikatelé

  • S kancelářemi na hodinu jsem se setkal poprvé. Zní to jako zajímavé místo, kde se kromě práce dá najít i hodně podobně naladěných lidí a kontaktů. Tedy personální networking trošku jinak.

Should You Really Be A Startup Entrepreneur?

  • First Entrepreneurial Five Dollars | Nate RitterAutor tohoto článku — Mark Suster — si podnikání vyzkoušel několikrát od píky. Jednu jeho společnost dokonce koupilo Salesforce.com, kde pak i pracoval. Nicméně z podnikání přešel do vod venture kapitálu. Proč? Je to klidnější — alespoň tak to popisuje ve svém článku. Pokud nevíte, zda do podnikání skočit, nebo se radši nechat dobře zaměstnat, tak si tento článek nenechte ujít. Stavění firmy může být podobné horské dráze, na kterou ne všichni musí mít…

The Difference Between Theory and Practice

  • Chytří lidé jsou skvělým aktivem, ale pouze pokud si uvědomují limity svých vědomostí a riziko, které plyne z nedostatečný zkušeností.“ Myslím, že tato věta přeložená z článku vystihuje jeho hlavní pointu. Vztah mezi teorií a praxí není vždy takový, jaký by měl být a obzvláště v akademickém prostředí to může být kamenem úrazu.

The Truth About Negative Feedback

  • Vypadá to, že pracovníci s vysokým potenciálem (hlavně vedoucí pracovníci) jsou na štíru se zpětnou vazbou. Buďto ji nedostávají vůbec, nebo jen velmi limitovaně a i pak je její hlavní složkou chvála. Nicméně zpětná vazba je jedna z nutných podmínek efektivního (osobního) rozvoje. Jak z toho ven napoví tento článek.

Happy Workers and Performance

  • To, že spokojení zaměstnanci udělají svou práci dobře, není žádná raketová věda. Taktéž zjištění, že spokojení zaměstnanci raději v organizaci zůstanou, lépe působí na zákazníky a celkově přidávají k výkonu organizace. Zajímavé jsou ale příklady péče o zaměstnance ze strany některých amerických společností. Například Netflix nedávno zavedl politiku neomezené dovolené, kterou si zaměstnanec může vybrat kdykoliv a bez předchozího avíza. To bych si opravdu nechal líbit…

Marketing versus Connecting

  • Sociální média mohou pomoci v podnikání dvojím způsobem: můžete je využít jako kanálu pro marketování vašich produktů, nebo k vytvoření vztyčných ploch mezi vámi a zákazníkem. Druhý způsob je poněkud dlouhodobějšího charakteru a jeho krátký leč trefný popisuje Chris Brogan.

Tracking down my online haters

  • Na konec něco z jiného soudku. Jeff Pearlman je sportovním komentátorem, se kterým ne všichni souhlasí a jako snad každý se stal terčem nevybíravého útoku ze stran čtenářů. Toto zajímavé čtení nabízí odpověď na otázku, co se stane, když takového útočníka najdete a zkonfrontujete ho „v reálném“ světě.

To je pro tento týden vše, budu rád za jakékoliv komentáře. Hezký víkend!

4 komentáře u „Kanceláře na hodinu, chcete opravdu být podnikatelem a dobré mravy [Víkendové čtení #1]“

  1. Díky za články, na páteční pozdní odpoledne do práce výborná věc, doufám, že probermeto.cz se nedostane na block list.

    Zvlášt vtipný byl „Happy Workers and Performance“, ten by si povinně měli přečíst všechny české firmy. Občas mi přijde, že v Česku ještě moc lidí nepochopilo, že vztah zaměstnanec-zaměstnavatel nemusí být nutně boj a že když bude mít někdo lepší podmínky, tak je nebude jenom zneužívat. No co, jejich chyba, ti nejlepší odejdou za lepším.

    Jinak taky souhlasím, že není nic horšího, než nemít na svoji práci feedback (hej, jinak výborné stránky :-). Negativní zpětná vazba mi až tak nevadí, ale nejlíp na mě funguje metoda sendviče. Když někdo dokáže kritiku šikovně schovat mezi pár pochval, aspoň na mě to má ten správný efekt. Tak například „Hele dobrá práce, ale tu druhou část textu bych možná trošku předělal. Možná by stálo za to taky trošku zkrátit ten úvod. Ale jinak je to výborný, díky za skvělou práci“ ve skutečnosti znamená „Cos to napsal za sračku? Koukej to celé předělat“. V tomhle by se z mojí zkušenosti čeští manažeři taky mohli trošku polepšit…

    v.

    1. Máš pravdu, že vztah zaměstnanec zaměstnavatel není mnohdy ideální, ale nemyslím si, že je to místní záležitost. Až na pár výjimek, které jsou obsahem výše zmíněného článku, to bude stejné všude… Podle mě je jedním z problémů nedostatek komunikace. Jako zaměstnavatel vidím celou firmu z nadhledu, tedy vidím les. Jako zaměstnanec vidím svoji pozici a svoje kolegy, tedy vidím stromy v lese. Jde sice o stejnou věc, ale diametrálně jinak položenou. Tohle je sice otřepaný příklad, ale… něco na tom bude. Nemyslíš?

      Jo, efekt feedbackového sendviče funguje dobře i na mě. Jsem rád, že jsi mi hodil první vrstvu chleba (a jsem moc rád, že se ti tu líbí a doufám, že se budeš vracet! udělalo mi to velkou radost), ale tak nějak čekám i na tu šťavnatou výplň 🙂 Přijde?

      1. …no možná to funguje skoro všude stejně, ale já mám zkušenost z British Councilu, kde mimo to, že mistrně zvládali sendvič, byl zaměstnanec na prvním místě. Péče o zaměstnance je znát i na fluktuaci – když mají zaměstnanci dobré podmínky, tak prostě neodchází. To se přece taky musí vyplatit…

        Jinak štavnatá náplň přijde později – časovaný sendvič, moje inovace

        v.

        1. A přitom to není žádná raketová věda – chovej se ke mě slušně a já ti slušně vydělám svojí prací. Podobně to funguje snad ve všech lidských systémech, ne? Pokud se budu k přítelkyni chovat hnusně, tak se mnou taky asi moc dlouho nevydrží (najdou se výjimky, ale :-)).

          Selský rozum, to je to, co tu chybí.

Proberme to!