U brainstormingu je v drtivé většině případů kvantita i kvalita nápadů nižší, než pokud jsou nápady vymýšleny jednotlivci.

1

Starý mozek novým kouskům nenaučíš (bez nadsázky) [1. polovina]

Publikováno 22.12.2010 v rubrice Články, Myšlení se štíky , | Autor: Michal Pulda

Některé naše vlastnosti a dovednosti se nedají změnit poté, co se přestane vyvíjet náš mozek. Je to smutné, ale je to tak. Myslíte, že budete jednou dochvilní, zatočíte s prokrastinací, cílevědomost vám bude vlastní a budete pružně reagovat na změny ve svém okolí, přičemž teď taková(ý) nejste (a není vám 13 let)? Tak to si to rozmyslete, mohlo by přijít zklamání. Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíš a mozek už vůbec ne.

[box title=“O plasticitě mozku“ color=“#4F91B0″]Po přečtení několika knížek o mozku jsem došel k názoru, že zde prezentované závěry se nemusí nutně zakládat na realitě. Neurověda již docela dlouhou dobu věří, že plasticita mozku je neobyčejná (~ mozek se dokáže dobře vnitřně (pře)organizovat), a tedy prakticky nic v něm není zakódováno napevno (samozřejmě jsou jisté limity). Pokud byste se chtěli o plasticitě mozku dozvědět více, pak rád doporučím knihu The Brain That Changes Itself od Normana Doidga.[/box]

Tým okolo Chucka Martina se věnuje výzkumu lidských dovedností a ve své nejnovější knize Work Your Strenghts hledají korelaci mezi jednotlivými lidskými dovednostmi a zaměstnanci společností, kteří by měli tyto vlastnosti mít. Do výzkumu byly sezvány stovky organizací různé velikosti, zaměření i výkonu (od společností typu Cisco, GE, Coca-Cola přes MIT po místní neziskové organizace) a nakonec bylo vybráno přes 2500 tzv. nejlepších pracovníků, kteří lidově řečeno firmy táhnou. Pointou bylo určit, jaký je profil nejlepšího pracovníka v různých oborech a typech společností, aby jste si mohl(a) v ideálním případě najít práci, která vašemu naturelu bude sedět nejlépe.

Global Warming Brains | Emilio GarciaPředem byly vytipovány takzvané řídící dovednosti, které hlouběji popíši níže. O těch se ví, že jsou po dosažení dospělosti napevno „zakódované“ v našem mozku a nemůžeme s nimi prakticky nic dělat. Poznání našich silných stránek (které budou už vždy silné) a slabých stránek (do budoucna vždy slabých) umožňuje správně využít ty silné a minimalizovat riziko plynoucí z těch slabých. Je nutné podotknout, že mezi vlastnostmi nejsou žádné vyloženě dobré a špatné.

Myslíte si, že to tak není? Že se dokážete změnit? Spousta lidí, kteří jdou na kurz k Chuckovi Martinovi smýšlí podobně. Ten ve své knize uvádí příklad manažera, který se této myšlence bránil dva dny. Druhý den při cvičení, kdy zpracovával posudky na své podřízené si najednou uvědomil, že napsal de facto stejný posudek pro jednoho pracovníka sedm let za sebou. A těch sedm let se oba snažili na jeho slabých stránkách pracovat… Pojďme se podívat, co to vlastně řídící dovednosti jsou.

Řídící dovednosti

Pojem „řídící dovednosti“ (v originále Executive Skills; nejedná se o schopnosti řídit ostatní) se používá v neurologii po desetiletí. Řídící dovednost je schopnost frontálního laloku řídit a zpracovávat informace a chování. Ještě jednou připomínám, že po dosažení dospělosti se s nimi nedá celkem nic dělat.

cadena rota | JavierKaždý z nás má nějaké slabé a silné stránky. Podle zmíněné knihy je to tak, že slabé máme dvě až tři a k tomu stejný počet silných. Ty zbylé „někde mezi“ nám zřetelně neuškodí, ale ani nepomohou. Jak tedy jednotlivé řídící dovednosti klasifikovat? Mezi lidmi, kteří se tímto zabývají neexistuje shoda o jejich pojmenování, ale mohou být rozřazeny do následujících skupin:

  1. Zadržení spontánní odpovědi — je dovednost myslet před tím, než jednáme. Dává nám schopnost odolat nutkání něco říct nebo udělat a vzít si čas čas na zhodnocení situace a jak by ji naše chování mohlo ovlivnit.
  2. Pracovní (nebo také krátkodobá či operativní) paměť — je část paměti, která nám pomáhá uchovat na mysli informace, když řešíme komplexní úkoly. Kromě práce se senzorickými údaji je odpovědná za zpracování informací z dlouhodobé paměti. Takto aplikuje informace a postupy, které jsme si uložili (naučili se) v minulosti, na aktuální situaci a promítá tak naši zkušenost do budoucnosti.
  3. Kontrola emocionálního jednání — je dovednost řídit a kontrolovat emoce za účelem dosažení našich cílů či dokončení úkolů.
  4. Udržení pozornosti — zdůrazňuje časovou komponentu koncentrace a je dovedností se soustředit na situaci či úkol i přes různé rušící vlivy, únavu či nudu.
  5. Započetí práce na úkolu — je dovedností zahájit práce na projektu bez odkladů a prokrastinace.
  6. Plánování a určování priorit — je dovednost definovat cíl cesty, plán k jeho dosažení a při tom ještě vědět, které části výletu jsou nejdůležitější.
  7. Organizování — je dovedností si uspořádat a umísťovat věci podle systému, který si vytvoříme.
  8. Hospodaření s časem — je dovednost odhadnout kolik máme času, účinně s ním nakládat a v konečném důsledku zůstat v časovém rámci, který si stanovíme a tím i dodržovat termíny. Zahrnuje pocit, že čas je důležitý.
  9. Cílevědomost — je definována tím, že máme nějaký cíl, ke kterému důsledně směřujeme a nenecháme se odradit čímkoliv, co by stálo v cestě.
  10. Pružnost (flexibilita) — nám dává možnost přehodnotit své plány, pakliže čelíme překážkám, novým informacím či jsme zkoušeni chybami z naší strany. Souvisí se schopností se adaptovat na nové podmínky.
  11. Metakognice — je definována Robertem J. Sternbergem jako „schopnost jedince přemýšlet a uvažovat o vlastních myšlenkových procesech, především s cílem zlepšit své kognitivní schopnosti.“ Laicky řečeno je to schopnost se na sebe v situaci podívat s nadhledem, pochopit a případně změnit způsob, kterým řešíme problémy.
  12. Odolnost vůči stresu — nám dává schopnost zvládnout nejistotu, změnu či vysoké pracovní nároky.

Jak je vidět z uvedených dovedností, tak prakticky není možné být dobrý ve všech (pokud jsme k sobě upřímní). Některé jdou ve svých důsledcích proti sobě. Z výzkumu vyplývá, že například ti, kteří jsou silní v hospodaření s časem, mají své slabé stránky v odolnosti vůči stresu a kontrole emocionálního chování. Na druhou stranu ti, kteří jsou slabí v hospodaření s čase jsou silní v metakognici, pružnosti a cílevědomosti.

Silné versus slabé dovednosti

Jaký je tedy důsledek silných a slabých dovedností? Pokud pracujete na úkolu a teď je jedno, jestli to je v práci, nebo se jedná o váš koníček, pak silné stránky vám ve vašem počínání pomohou. Lépe řečeno úkoly, které jsou spojeny s dovedností, kterou máte silně vyvinutou vám půjdou od ruky bez velkého úsilí. Na druhou stranu to neznamená, že aktivity spojené s vašimi slabými dovednostmi byste nezvládal(a). Samozřejmě je dělat můžete, ale budou vás stát mnohem větší úsilí a výsledek nikdy nebude excelentní. Další věc je, že vás tyto dovednosti „opustí“ v krizových momentech jako první, respektive se jejich negativní účinek ještě prohloubí. Například pokud máte normálně potíže s prokrastinací, tak pod tlakem budete mít problém začít s čímkoliv.

information overload | verbeeldingskr8

Krizové momenty jsou vyvolány více vlivy. Nejčastější je vysoká pracovní zátěž, které jsme vystaveni. Podle šetření, které je také součástí knihy Work Your Strenghts, považuje pracovní zatížení ve firmě jako vysoké 69 % dotázaných a osobní pracovní zatížení jako vysoké dokonce 73 % dotázaných. Pokud se na to podíváme z pohledu velikosti společnosti, kde respondenti pracují, pak se procento přetížených zvyšuje spolu s velikostí organizace. Ve velkých organizacích je přetíženo až 92 % respondentů.

Krize může nastat, když se váš mozek zahltí; dosáhne svého mentálního (kognitivního) stropu (v originále Cognitive Bandwidth). Cítíte-li, jak vám situace pomalu prokluzuje mezi prsty, že jste na hraně, nemůžete si vzpomenout na základní pojmy a jste pod velkým stresem, pak váš mozek pravděpodobně dosáhl svého mentálního stropu. Ačkoliv máme mozek schopný zvládnou komplexní a náročné problémy, může nastat situace, kdy dostáváme tolik informací, že je nedokážeme zpracovat, což vede k přetížení systému. Nemusí s námi být ani nic špatně; jen náš mozek dosáhl svého limitu a oněch 12 mozkových dovedností se dostalo nad svou kapacitu a to vede ke zhroucení předního mozkového laloku.

Takové zhroucení můžu přiblížit poměrně jednoduše — pokud se vám někdy stalo, že jste se rozkřičel(a) na partnera/ku, rodiče nebo děti, pokud jste měl(a) problém si naplánovat den a normálně vám to jde bez problému, pokud se cítíte přemožený pocity natolik, že jednoduché věci se jeví být složitými, tak to je ono. Je více faktorů, které snižují nebo atakují náš mentální strop:

  • Únava — Asi každý zná ten pocit, kdy pracuje tak dlouho a/či usilovně, že myslet „bolí“, kdy vás jedna myšlenka stojí neskutečné úsilí. V tomto případě můžete přesáhnout svůj strop díky únavě.
  • Zahlcení informacemi — Předně se nezabývejte všemi informacemi, které se k nám dostanou; filtrujte je. Nicméně je možné, že se vám objektivně nakupí množství informací, které jsou pro vaši práci klíčové. Pak je vhodné si vytvořit priority, využít Occamovy břitvy či pravidla 20/80, myšlenkových map či systémově dynamických modelů. Dobrý je taky papír z tužkou, kam sepíšete všechno, co nemusíte nosit v hlavě.
  • Stres — Stres tvoří určitý šum či ruch ve zpracování informace a tímto snižuje celkovou „výpočetní kapacitu“ mozku.“ Ze všech zmíněných má největší dopad na nejslabší stránky, takže pozor na něj.

Tento pokles ve vašem výkonu můžete využít i k něčemu dobrému — může  sloužit jako jakási metrika vašeho výkonu. Pokud se cítíte pod tlakem, přepracovaní a ve stresu, raději na chvíli přestaňte, odpočiňte si. Čas strávený odpočinkem se vám posléze vrátí ve zvýšené produktivitě. Tak například pokud jste už tak slabí v organizování a najednou se cítíte ještě více neorganizovaný(á),je to známka toho, že se snažíte ukousnout příliš velké sousto. Na chvíli se zastavte, odpočiňte si a poté vše zorganizujete lépe.

Pokračování příště

Díky délce celého článku jsem se rozhodl ho rozdělit na dvě části. Myslím, že tak bude stravitelnější. V dalším díle se podíváme na to, proč se vlastně řídící dovednosti nedají změnit poté co se dovrší vývoj vašeho mozku v cca 20 letech, jaké z toho plynou důsledky a taky zmíním, které to řídící dovednosti jsou vlastně nejpočetněji zastoupeny u nejlepších z nejlepších.

Jak jste na tom vy s myšlenkou, že se nedokážete změnit? Máte nějaké příklady, které svědčí o opaku?

  • Jiří

    Jde trochu i o to, jestli se člověk chce změnit. Člověk se učí celý život a pokud se chce učit a dělá to tak se prostě zdokonaluje, ve všem co dělá, záleží co si vybere. Např. s jakýmkoliv malým splněným stanoveným cílem roste sebedůvěra a to pozitivně ovlivňuje všech 12 „nezměnitelných“ vlastností výše. Všichni úspěšní lidé si museli svoje schopnosti vypracovat, neexistovali nějaké tabulky kdo je na co vhodný. Jistě chce to razantní změnu postoje – změním se a udělám pro to cokoliv, v tom je však myslím ten problém, že to je pro drtivou většinu lidí příliš závazné a nepohodlné rozhodnutí a názory jako starého psa novým kouskům nenaučíš tomu přirozeně nahrávají. Je to těžší samozřejmě než ve školním věku, ale člověk má k dobru zase obrovské množství zkušeností. Jen tak pro začátek zkuste si na každý den stanovit navíc jeden malý cíl a jeden větší na půl roku uvidíte co to s vámi udělá po půl roce…