Je pouze pověra, že jen umělecky založení lidé jsou kreativní. Každý je kreativní, ať už je umělec nebo ne. — Gregg Fraley, http://jdi.probermeto.cz/l

6

Ricardo Semler: Podivín – Příběh nejneobvyklejšího pracoviště světa

Publikováno 31.5.2011 v rubrice Knihy se štíky | Autor: Michal Pulda

Když jsem si četl anotaci této knihy, tak mi slogany sice zněly velmi příjemně, ale nedávaly moc smysl. Jak je možné, aby si zaměstnanci sami určovali, kolik práce mají odvést, jaká bude jejich pracovní doba, nebo kdo bude jejich vedoucím? A jaký to dává smysl, že by se sami měli i finančně ohodnotit? Po přečtení mi to už jasné je a jsem přesvědčen nejen, že to může fungovat, ale že by to tak fungovat mělo.

Reálná pohádka

Věděl jsem, co bych měl čekat, ale po přečtení knihy mohu kvalifikovaně říci, že jsem to nečekal. Jednoduše řečeno, funguje to. Všechno, co má kniha na přebalu, má svůj reálný fungující protějšek.

PodivínO čem tedy kniha je? V kostce jde o příběh firmy Semco, která si vybudovala pověst jednoho z nejsvobodnějších pracovních míst na světě. Lidé pracující pro Semco si sami určují co budou dělat, kdo je bude řídit, kde a v jakém prostředí to budou dělat, kdo bude v jejich týmu a v neposlední řadě i za kolik to budou dělat. Takto ale firma nezačala fungovat za jedno odpoledne. Autor knihy Ricardo Semler popisuje, jak společnost převzal od svého otce, který ji vybudoval pevnou rukou. Ricardo po převzetí firmy dramaticky obmění stávající management a posléze jde cestou tvrdých čísel a optimalizace až Taylorova ražení. Nicméně jeho hektický pracovní život nezůstal bez odezvy a jeho tělo mu v pětadvaceti letech řeklo stop. Ricardo tak přehodnotil nejen přístup k životu, ale i k podnikání, o čemž právě Podivín je.

V Semcu taky nenajdete běžeckou dráhu, bazén ani tělocvičnu. Spousta společností tak pomáhá zaměstnancům bojovat se stresem. My v Semcu se v první řadě snažíme, abychom kolegům stres nezpůsobovali.

Nečekejte žádný strohý a už vůbec nudný business book. Tato kniha mě do sebe jednoho odpoledne vtáhla, tak jsem si s ní lehl do postele, načež jsem se říkal, že už jsem docela unavený, že si půjdu dát večeři a byly 4 hodiny ráno. To už se mi opravdu dlouho nestalo.

Podivín však nenabízí metodiku, plán, strukturované moudro. To spíš obsahuje příběh jedné firmy a především myšlenku, která dokáže nadchnout pro svoji realizaci.

Zapomeňte postupy minulého tisíciletí

Je dobré zapomenout na tradiční manažerské přístupy minulého tisíciletí, jen nám zbytečně vážou ruce. Všichni známe teorii X a teorii Y od McGregora a její výklad, který je v téměř každé učebnici: X mají odpor k práci a musí k ní být nuceni a jedním dechem se dodává, že se jedná o pracovní sílu u strojů a lopat. Y na druhou stranu mají touhu pracovat, práce je baví, není přítomna taková kontrola a jsou to většinou zástupci akademicky úspěšné menšiny. Hloupost. Právě Semco a tato kniha ukazuje, že tomu tak není. Semco je výrobní firmou, která dělá vše od lodních pump po kráječe na chleba. A ani jejich zaměstnanci nejsou nijak od přírody organizovaní či „samostartovací“ — firma je brazilská se sídlem v São Paulu. (Omlouvám se za stereotyp, ale s Brazilci mám vlastní zkušenost a jsou opravdu ve větší pohodě, než jsme my.) A nutno říct, že právě manažeři (učebnicová skupina Y) byli jednou z brzdných sil v Semcu, jelikož cítili, jak se jim pod prsty drolí jejich moc.

Podle mého názoru přesný rozpis pracovní náplně omezuje potenciál lidí a také jim brání v tom, aby si práci užívali. Nakonec utrpí především motivace.

Nejsme děti, tak se k nám tak nechovejte!

Zhruba takto by mohlo znít poselství od zaměstnanců k zaměstnavatelům. Nicméně nic není zadarmo a se svobodou přichází i určité povinnosti. Nicméně ty (alespoň podle Podivína) nikdy nebyly problémem: zaměstnanci dělají svou práci rádi a tudíž je berou jako samozřejmost. A spokojený zaměstnanec dělá spokojeného zákazníka.

Škoda jen, že děj knihy končí poměrně záhy; někdy na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Bylo by určitě zajímavé pozorovat, jak se firma vyvíjela dále.

Kniha je výjimečně čtivá, vtipná a po jejím přečtení vpravdě neuvidíte svět okolo jako dřív. Budete to chtít zkusit, budete si říkat, že takhle nějak by to mělo fungovat. Zkoušel jsem z knihy vybrat nějakých pár myšlenek, které ji nesou a přesně vystihují, ale nepovedlo se mi to. Je to totiž jako vytahovat jeden kousek puzzle z velkého obrazu — budou vám chybět souvislosti. Nicméně s klidným svědomím knihu a zážitek, který nabízí, rád doporučím prakticky každému. Podivín je totiž velmi inspirativní.

Otázka do diskuse: máte zkušenosti s podobnou firmou a obecně s (ne)svobodou v práci? Jak to zlepšit?

Více se o knize dozvíte na stránkách Peoplecommu, který se svobodou v práci zabývá. Doporučuji jejich blog!

email

  • http://twitter.com/Vojtaa Vojtech Nosek

    …mě na knize přišlo nejlepší, že mi přišla hned druhý den po objednání s e-mailem, že přiloženou fakturu mám zaplatit, až budu mít čas :-) . Asi to s tou svobodou myslí  vážně i v nakladatelství…

  • Stepan

    Jak píše Vojta, taky mě platba fakturou a rychlost doručení překvapili. Tak jsem jim peníze poslal obratem :-) Knihu mám zatím jen rozečtenou, ale zatím se mi hodně líbí.

    • http://www.probermeto.cz Michal Pulda

      I mně se to hodně líbilo! Až jsem si říkal, jestli není něco špatně, že se mě na platbu neptají. Ale je to výborné jednání, ne? Takové by měli mít všichni prodejci. Snad se toho jednou dočkáme.

  • http://www.facebook.com/vladimir.bohm Vladimir Bohm

    Je to užasný příběh, tohle byla jedna z knih, které mně inspirovali tento příběh převést do praxe. Rozhodl jsem se změnit principi fungovani v naší firmě. Pokud by někoho zajímalo jak to lze realizovat v české republice tak celou online přeměnu popisuji na firmasnu.cz

    • http://www.probermeto.cz Michal Pulda

      Bude velice zajímavé sledovat, jak se to všechno povede! Díky za link na blog.

  • Pingback: Rotace zaměstnanců ve firmě | Mámnápad.cz – Pomáhá nápadům na svět